Kapr

Obecně o kaprovi ( Cyprinus carpio)

Kapr obecný  patří do řádu máloostní, čeleď kaprovití. Jde o paprskoploutvou rybu.
Je třeba si uvědomit, že kapr obecný má několik forem. Nejstarší formu představuje sazan. Jde o původního kapra, který není zušlechtěný. Oproti kaprovi, se kterým se setkáme nejčastěji, má protaženější tělo. Nejznámějšími vyšlechtěnými kapry jsou lysec mající tělo nepravidelně pokryto šupinami různé velikosti a naháč, který je většinou zcela lysý.

Tělo kapra je robustně stavěné.Jeho tělo je pokryté šupinami. Má krátkou hlavu s ústy směrovanými dolů. Na horním rtu má čtyři fousky. Hlava plynule přechází přes záhyb v hřbet a směřuje dolů až ke hřbetní ploutvi, která je velmi široká.

Kapr je nedravá ryba, takže v tlamě nemá zuby, ale ani jazyk. Má pouze tzv. „požeráky“. Na požerákové kosti je pět stoličkových zubů, kterými drtí a dále upravuje potravu. Ta posléze putuje přes hltan do jícnu a odtud do žaludkové části střeva.
Kapr obecný velmi rychle roste, což je jeden z důvodu, proč je tato ryba tak oblíbená. Dosahuje délky kolem 100 cm, ale výjimečně se objevují i „kousky mající 150 cm a přes 20 kg. Této hmotnosti většinou dosahuje ve velkých nádržích.
První rok dorůstá kapr obecný do délky 12 cm, druhý rok do 25 cm a třetí rok do 35 cm.
Je však zaznamenán úlovek v podobě kapra, který byl 150 cm dlouhý a vážil 40 kg. Nejvýše doložený věk kapra činí 50 let. Běžně se dožívá 10 – 15 let, a to jen v případě, že má dobré podmínky.

Velcí kapři běžně přesahují délku 1 m a jejich hmotnost hodně závisí na proporcích těla. O něco těžší bývají lysci a ti úplně nejtěžší v minulosti překročili hmotnost 37 kg. Současný světový rekord je už opět vyšší (a ne o málo) a jistě ani ten nebude mít dlouhé trvání. Tyto extrémně vzrostlé ryby obvykle pocházejí z vod jižní Evropy – zpravidla z Francie nebo Rumunska. U nás zřejmě zatím nebyl kapr nad 30 kg oficiálně registrován a stále je naším největším úlovkem před více než 30 lety ulovený exemplář z Rozkoše dlouhý 108 cm a vážící 29,2 kg.

Protože mnozí velcí kapři byli uloveni opakovaně, víme dnes, že většina kaprů neroste plynule až do konce života – zejména se to týká jejich váhy. Někdy mezi 15. – 20. rokem života dosáhnou svého maxima a další přírůstky jsou buď nepatrné nebo v případě nepříznivé sezóny může ryba zaznamenat i hmotnostní pokles.

Kapr obecný patří mezi všežravce. Nejčastěji se živí drobnými živočichy a bentosem, což je pojem pro všechny živočišné a rostlinné organismy, které jsou na březích a dnech rybníků, řek a dalších vodních ploch. Živí se také červy, žížalami, hmyzem blešivce a někdy i menšími rybičkami. Kapr však nepohrdne ani zrnky pšenice, rostlinnými zbytky a různými semeny.

K rozmnožování kaprů dochází při teplotě vody cca 18 ℃ v období jejich pohlavní zralosti, ke které v našich podmínkách dochází kolem 3. až 4. roku jejich života. V horkém podnebí (tropy) dochází k pohlavní zralosti již dříve.
Páry (mlíčáci a jikrnačky) se třou na mělčině. Vyhledávají si pro tuto činnost dno, které je hodně zarostlé trávou.
A jak takové rozmnožování probíhá? Kapr projíždí rychle kolem samiček, oplodní ji a samička poté klade jikry. Může jich mít až milion. Jde totiž o velmi plodnou rybu. Po výtěru se poté vylíhnou za týden plůdky, které se zavěsí na vodní rostliny. Má žloutkový váček, ze kterého se plůdek živí. Po několika dnech je už malý kapřík schopen potravu shánět sám. Jak se malí kapříci uchytí a zda vůbec přežijí, závisí na tom, kolik je v dané vodní ploše pro ně potravy.